Příroda v nás
LEDEN, měsíc sněhu, zatím svému jménu čest nedělá, ale nevadí. Umíme využít každého milimetru sněhové pokrývky. Na skutečné rozdělávání ohně se nejdříve připravujeme hezky v teple. Zkoušíme křesat křemeny, i dávný indiánský způsob tření dřeva o dřevo pomocí luku a tětivy. Není to nic snadného. Možná nám to půjde lépe přímo v terénu.
V tee-pee jsme si sáhli až na dno své trpělivosti.Situace byla zapeklitá. Přestože jsme si přinesli suché dřevo a stvořili z něj dokonalou konstrukci, dlouho se nikomu podpal nedařil. Ani s použitím zápalek to nebyla žádná hračka. Nakonec nás zachránila březová kůra! Radost byla ohromná... Příště si třeba uvaříme už i čaj!
HŘEJE!!! Někteří indiáni venku bědlivě sledovali, zda se kouří z "komína".
Jedni z nejvěrnějších, co vydrželi až do šťastného konce...
V PROSINCI pilně dokrmujeme naše zpěvné kamarády. Hlavně se Sluníčky, ale i s Petrklíčky a Předškoláky odvazujeme, plníme a rozvěšujeme zpět na stromy kokosová krmítka. Též podnikáme dobrodružné výpravy do "Divokého lesa" k získání dříví na oheň. V lednu nám totiž KONEČNĚ nasněží a rádi se zahřejeme v tee-pee.
[1].jpg)

LISTOPAD nás zavedl do ptačí říše. Někteří ptáčci nás totiž na zimu opouštějí ,a aby vpořádku dolétli do svých zimovišť, teplých krajin, museli si pořádně "nacpat bříška". "Pásli" jsme tedy v zahradě u Broučků ptačí přelétavce, nacházeli pro ně stromy s nejtlustšími housenkami a nakonec jsme je s klidným srdcem nechali odletět. Dlouhou cestu určitě zvládnou a my tu na ně do jara počkáme...
Pro přezimující druhy ptáků jsme uhnětli výživnou krmi - slunečnicová semena se sádlem. Šikovně jsme touto hmotou naplnili poloviny kokosových skořápek...
a rozvěsili (někteří už zvládají vázání uzlů bravurně) na stromy v zahradě u Broučků i před okny naší školky. Teď už zima klidně může přijít!
ŘÍJEN hýří barvami. Také jste se prošli mezi stromy, z kterých se řine zlato?
Mlha tlumí zvuky a zaobluje tvary...
EVVO - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta - Co si pod tím představit?

Září ve znamení lovu. Lovili jsme bizony.


Čtvrtili jsme, porcovali, navlékali... o zbytek se už postaralo opravdu prudce žhnoucí slunce indiánského, či, chcete-li, svatováclavského léta.

Doufejme, že nám sušené bizoní maso vydrží až do února, indiánského měsíce hladu!